Pojizeřím za sluncem 8.10.2011

         Když jsme se přihlašovaly na tento dogtrek tak bylo slíbené krásné babí léto. No ono bylo, ale skončilo v pátek, a v sobotu se ukázal podzim jak se patří. Lilo a lilo, chvílkama mrholilo, a na kopečkách již padal sníh.  Ale co my holky ze severu neuděláme pro sebe a své psí miláčky. Takže se ráno vstalo, venku pršelo, nachystal se bágl a vyrazilo se směrem na Jablonec nad Jizerou, kde byl start a cíl našeho chození. Cestou sice pršelo, ale někde v dálce se to trochu jasnilo, takže malá jiskřička, že se to možná probere, nic takového se ale nekonalo. V Jablonečku mrholilo i pršelo. Šlo naše známé seskupení, já a Keri,  Jana s Fajuškou a novým přírustkem-australským ovčákem-Dokýškem. Protože Dokýšek je ještě dorostenec, tak jsme zvolily trasu 12.5 km. Po cestě bylo mokro, kaluže a každou chvíli na nás z nebe cedil studený liják, chvilek kdy nic nepadalo bylo velice málo. Tak jsme upalovaly co to dalo, moc fotit se nedalo, vše bylo mokré a zmrzlé ruce.

Keri vypráví:

     Ráno bylo venku tak, že by psa nevyhnal, taky jsem se mezi dveřmi obrátila a mazala domů, žádný na zahrádku, vždyť pršelo a to je nic pro mně. Jenže jsme se ale stejně nalodili a že jedeme a uvidíme, říkala paní, máme dobré oblečení a trocha pohybu nám neuškodí, prý nejsme z cukru. Po přihlášení jsem se začala kamarádit s Dokýškem, ještě jsem ho neznala, byl docela fajn, neskákal mi za krk a tak jsme našli společnou řeč. A šlo se, moc se mi nechtělo, protože byla docela zima, tak jsme trochu pospíchaly, prý pro zahřátí.  Paní tentokrát ani moc nefotila, že pršelo. A tak to utíkalo, když paní říkala ať pořádně zaberu, že už budu u autíčka, no poslechla jsem a hned jsme byly v cíli, trochu mě otřela, dostala jsem ňamku a vlazla si do mého pelíšku v autě. To vám byla pohoda, nepršelo na mně, zahrabala jsem se do deky a dala si dvacet. Pak se paní vrátila a říkala, že musím ven, abychom se vyfotily, že jsme vyhrály 1.  místo ze 17. týmů. No tak něco pěkného v tom pršavém dnu, proto jsem tak pospíchala, aby paní měla radost, že jsme správná dvojka. Děkujeme moc Janě s Fajuškou a Dokýškem, že s námi tak pěkně šlapali a těšíme se na další ťapkání snad v lepším počasí. Propršené fotečky  zde.