Moje další příhody a lumpačení.

Tak nám napadl sníh a Keri v něm běhala a chytala vločky a vůbec ji nevadilo, že to studí. skákala do závějí a ráda honila sněhové kuličky. Přijeli vnoučata, aby si užili sněhu a tak si vzali  boby a hurá na kopec. Keri za nima běhala, to snad aby ji neujeli a pak jim s radostí vytáhla bob zase na kopec, užila si to a děti také. Po dobré večeři pak ihned zalehla do svého pelíšku a děti nechala na pokoji.

Keri vypráví:

Tak to jsem si pořádně zaběhala, to bylo ono i na bobu jsem se svezla, ale ťapky mi v tom bobu nějak divně klouzaly a tak jsem vyskočila a alespoň jsem ten bob pořádně kousla. Jó a paní s pánem vytáhli nějaky takový divný klacky, paní říkala, že půjdeme na lyže a že se musím naučit běhat v předu a nebo vedle ní. Musela jsem dávat pozor, protože furt kolem sebe mávala takovejma tyčkama, chtěla jsem je zakousnout, ale paní mi to nedovolila, jen jsem je mohla očmuchat. Paní s pánem pak došli na kopec a tam byly takové divné cesty, dřív jsem je neviděla a po nich jezdili, říkali mi, že to je lyžování a až bude větší a silnější tak budu paní na lyžích tahat, aby se tak neunavila. Ale zatím jsem jen kolem nich běhala a utíkala za pánikem, když jel rychle z kopce, protože jsem nevěděla, že na rovince na mě počkají. Taky mě fotili a prý, že budu mít své stránky a tam to moje foto dají, tak to jsem zvědavá.