Malý výlet do Jeseníku koncem května.

    Naskytla se možnost jet na 4 dny do Jeseníku a tak se to využilo. Počasí nám docela přálo, cesta byla sice daleká, ale viděli jsme toho dost. Keri jako vždy cestovala s námi.

Keri vypráví:

     Paní s pánem začali koukat do mapy, paní seděla u PC a hledala cestu po mapách. Tak jsem zbystřila a když donesla tu velikou cestovní tašku, bylo jasno, stále jsem ji byla za zadkem, abych o něco nepřišla a nezapoměli mě doma. Jedno ráno se napakovaly věci do auta, koukala jsem aby nezapoměla moji tašku s jídlem a dekou, naskočila jsem si do mého pělíšku v autě a už se jelo. Já jsem to taková cestovatelka, že jen se rozjedeme, zalehnu a spím, tak jsem cestovala až do dalekého Švédska-možná to sem taky paní napíše. Cestou jsme se někde zastavili, pokoukali a jelo se zasa dál. Pak jsme taky dojeli na veliké parkoviště u Ovčárny, vykoukla jsem z auta, ale venku to něja foukalo. No ale musela jsem vylézt, protože prý jdeme na nějaký Praděd, no dědu znám, ale co je Praděd jsem nevěděla. Za chvíli mě paní pustila z vodítka, že jsem hodná a nikoho si nevšímám, a celou cestu na Praděd jsem zdolala v poklusu, to bylo nových věcí. Pak ale začalo pořádně foukat a zatáhlo se, to už jsme ale byli úplně nahoře a  začalo pršet. Zašli jsme do restaurace, hned mě tam pustili, tam jsme počkali až zase přestalo pršet a vysvitlo sluníčko, cestou zpět jsem si zase hřála kožíšek na sluníčku. Nahoru a zpět to bylo asi 8 km. Cesta pokračovala zase autem až do Jeseníku, kde jsme byli ubytovaní v hotelu Zlatý chlum. Tam jsem taky poprve jezdila výtahem, a docela to bylo pěkný. Pak jsme druhý den šli na výlet na rozhlednu Zlatý chlum, asi taky 8 km, cestou jsme se prodírali křovím a to byla prosím tudy značená cesta, bylo to po dešti a tak jsme všichni na konci byli jak zmoklé slepice. Rozhledna byla pěkná, dole u rozhledny byla chaloupka, kde byl malý bufetík, tam jsem se byla taky podívat a pan majitel se divil, že jsem byla i na rozhledně. Cestou zpět nám opět trochu zapršelo, taky jsem ukázala paní, jak jsem zdatná v mantrailingu, protože jsem běžela napřed a přesně ukazovala cestu,kudy máme jít zase zpět, abychom nezabloudili, ani jednou jsem se na odbočkách nespletla a šla přesně tam, kudy jsme šli nahoru.   Pak se počasí zase umoudřilo a došli jsme opět za sluníčka na hotel. A protože stále chodím na volno, mimo silnice, kde je provoz, tak jsem celá uťapkaná, že po návratu dostanu ňamku a hupsnu do svého pelíšku a už jsem ta nejhodnější. Další den jsme se vydali do lázní Jeseník, šli jsme česnekovým údolím, tam rostl medvědí česnek, všude to jen vonělo česnekem a ničím jiným. Došli jsme k lázním Jeseník, a tam jsou všude cedule, že tam pejskové nesměji, tak jsme jen pokoukali a zase se jinou cestou vydali zpět k hotelu, naběhala jsem asi 15 km. Všude tam tečou potůčky, a ta voda mi docela chutnala, často jsem ochutnávala. Tak nějak to rychle uběhlo a už jsme zase jeli zpět. Cestou zpět jsme ještě někde zastavovali a koukali kolem. Zase jsem poznala jiné hory než ty naše Jizerky a už se těším až zase někam pojedu - vaše Keri

Ps: pár cestovních fotek zde.