Kerinčino sportovní odpoledne

 V noci byl mrazík a tak povch sněhu zmrzl, svítilo sluníčko, takže na lyže. Šlo to pěkně, nikde se to nebořilo, venku na sluníčku 10 stupňů, takže co víc.

Keri vypráví:

    Dostala jsem postroj a hurá na kopec, bylo to bezva, mohla jsem lítat kam jsem chtěla, žádné boření a škrábací led kolem ťapek. Cestou na kopec jsem stihala kontrolovat myšky pod sněhem, nějaké zahnat hrabošením a lítat kolem paní, aby trochu přichvátla. V našem sportovním areálu nikdo nebyl a lyžovat se dalo všude po celé louce, povrch sněhu nás udržel,  pán i paní to svištěli z kopečka dolů, já letěla co jen moje nožky stačely za nima. Pak jsem paní tahala, to mě baví, pak zase navolno, abych si prý odpočinula. To ale využiju k lítání a koukání kolem, abych o něco nepřišla. Pak se stalo něco co jsem už dlouho neviděla, pánik padnul do sněhu, a tak jsem mu musela poskytnout první pomoc. No, když pádím hodně rychle cestou necestou tak paní taky někdy padne, ale nemá ji kdo vyfotit, protože foťák má v kapse. Takže to byl moc pěkný den. A než to paní  nacvaká na webovky, tak si jdu chvíli schrupnout, až půjde zase dolu do kuchyně, tak musím jít taky, nemůžu přeci nic zmeškat, co kdyby bylo něco na zub. Takže se mějte a pár sluníčkových a vyválených fotek zde.