Další sníh a běhání

     Ještě jsem přidala nějaké foto z vánoc a další naše vycházky.

Keri vypráví:

      Paní už foto z vánoc nechtěla ukázat, ale já ji umluvila, protože největší dárek dostal pán/špalek na štípání dříví/ a mě se libíl, když ještě nebyl sníh, tak jsem ke špalku chodila číst vzkazy od ostatních pejsků. Špalek je vysoký, já jsem jen do poloviny a teď mi ho zasypal celý sníh, vůbec není vidět. Každý den chodíme s paní vyšlapat a okouknout naše sněhové koryto, kde taky závodím, ráda tam hraboším a s radostí skáču na paní, když zahučí do sněhu. Když šlapeme, tak ho je až nad její kolena a je to dřina, když jdu první já, tak zapadnu a nejdou ani vyndat packy ani nejde skákat, tak se raději vracím do její stopy. Když ji máme ušlapanou, tak se ráda proběhnu tryskem, protože nevypadnu z koryta a dělám louisianský bob, nebo tryskomyš, paní říkala, že jsem jak kokosy na sněhu. Tak se s paní vyblbneme a pak jdeme spokojeně domu. Já dostanu nějakou ňamku a paní suší mokré kalhoty a boty. Na zahradě taky lítám, ale cesta je krátká.  Sněhové foto zde.