Další nadílka sněhu

     Od čtvrtka nám zase připadl další sníh, tak jsme to nafotily k nakouknutí. Šly jsme s Keri ven a já brodila sněhem až po kolena. Keri chvíli běžela přede mnou a pak ji to studilo a tak šla v mých stopách. Naší cestičku jsme vůbec neviděly, byla zafoukaná.

Keri vypráví:

      Svým čmuchacím instinktem jsem cestičku cítila, ale zapadala jsem hodně do sněhu a moc skákat mi nešlo, tak jsem jenom šlapala a chvílema jsem raději šla za paní v jejích stopách. Uviděla jsem něco hněděho letět po sněhu, myslela jsem, že to je myška, tak jsem se rozběhla, ale vůbec mi to nešlo, jen jsem zapadala hlouběji do sněhu a žačalo to studit, paní říkala, že to bylo listí ze stromu ať se uklidním. Paní vyšlapala odpočívadlo a já se na chvilku schoulila, aby na mě nefoukal ten protivný vítr co tak studí. Taky jsem se začala maskovat, abych byla přírodní. Na kopec jsme ale nedošly, protože bylo toho sněhu moc a stále padalo a foukalo. Pak už jsem byla ráda, že paní řekla jdeme domů. Pospíchala jsem z kopce jen se za mnou prášilo. Doma je doma a teplíčko i když ven chodím moc ráda. Něco málo pro ukázku sněhové nadílky, která ale není to, co jindy tady je. Foto zde.