Chumelí se chumelí aneb Kerinčino plavání ve sněhu

15.12.2010 21:27

     I když chumelí všude a sněhu je dost i v Praze, tak jsme dnes ráno všichni koukali co nám toho od 24.00 hodin napadalo, protože ještě předtím jsme vyházeli před domem všechen sníh. Potom vykouklo i sluníčko a přes docela veliký mráz bylo moc pěkně.

Keri vypráví:

     Jako každé ráno šla paní před dům pro noviny a já taky, protože musím vždy zkontrolovat jestli je vše v pořádku, ale dnes ouha. Jen co paní otevřela, tak se nám do předsíňky nasypalo plno sněhu, a jen tak tak jsem uskočila. Nikam jsem neviděla jen hromadu sněhu. Pani začala vymetat a já netrpělivě čekala až vyběhnu ven a ono stále nic jen ten sníh. Pak paní vyházela kousek cesty a já jen koukala, vedle ale házel už Pepa, to je můj lidský kamarád a já ho musela jít pozdravit, ale nevěděla jsem kudy, žádná cesta a tak jsem skočila a brbr pod nohama nic a kolem jen sníh, to to studilo. Paní se smála a fotila, na silnici, která byla trochu protažená jsem se oklepala a honem k Pepovi podat mu pacinu a zase velký skok a domů. Pak jsem byly venku s Janičkou, hledala jsem známou cestu, ale zase nic, jen to bílé studidlo. Odpoledne jsme šli se všichni  projít ven, sluníčko nám svítilo. No a teď nevím jak Vám to mám říci, já totiž neumín dělat bobek na vodítku, musím vždy odběhnout a pak se zase vrátím zpět. No a po té cestě jsem musela, a jako slušně vychovaná vím, že dělat bobek u cesty se nesluší, takže mě paní pustila a hup do sněhu, vypadalo to jako že si jdu zaplavat, koukala ze sněhu jen moje hlava, konečně to správné místo, a zase plavmo zpět k paní. Janička se smála jak umín plavat a pak jsem od ní dostala piškotek - to prý za to plavání ve sněhu. Pár zapadaných foteček  zde. 

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode