AKITÍ mini dogktrekk 21 km

05.07.2010 17:11

     V neděli 4.7.2010 se konal akití mini dogktrekk na který jsme byly pozvány. Protože mám ještě dost známých od akit a hlavně Janu od Fajušky, tak jsme neodolaly a přihlásily se. Akce byla móóóc vydařená a všem se jistě líbila. Děkujeme za pořádání této akce Janě Fajkýšové, Pájovi, který vše a hodně fotil až se z toho zpotil a taky celé rodině Hagískově, která se taky velice pilně zapojila do pořádání a organizování této akce. Již se těšíme na 2. ročník. Děkujeme všem za vše a těšíme se opět na nějaké akci.

 Keri vypráví:

     Paní nachystala věci, jen jsem nechápala, proč bere v tom vedru čepici, šálu, rukavice a mikinu, hlavně že nazapoměla velkou flašu pití a nějaké dobroty. Pánik tentokrát jel s námi a že taky půjde až okoukne situaci. Akce se konala v našich krásných Jizerkách a tak jsme vyrazili všichni tři. Bylo teplo což paní nevadí, ta ho miluje a já s pánikem jsme hledali po cestě stín jak to jen šlo. Často jsem na paní mlaskala a to už ona ví, že mám žízeň a tak jsem do misky dostala takovou dobrou vodu, co je cítit po mase, to byla dobrota, proto jsem taky mlaskala co nejčastěji a paní to neprokoukla a já se olyzovala po dobrůtce. Viděli jsme toho dost a nafotili taky, jezdilo kolem moc a moc kolařů, ale mě nezajímají. Pak přišla první kontrola a s ní pěkná legrace, paní mi navlékla tu mikinu, šálu a čepici, taky nezapoměla na rukavice, to prý proto, abychom byly přichystane do nepohody v Jizerkách, protože to počasí tu není jisté ani v parném létě. S akitama si rozumím a tak klidně vedle sebe ťapkáme a pánikové stále povídají a povídají a co toho těma pusama namelou, že je nobolí. Já moc vodu nemusím, ale klidně jsem se nechala omývat na packách i břiše,bylo to bezva, ale jak paní dala mokré ruce na moji hlavu, tak pryč od vody. Na Bedřichvovské přehradě pánik neodolal a šel se vykoupat, tam jsem taky smočila tlapky, ale než paní přichystala foťák, aby tuto vzácnou akci vyfotila už jsem byla zase na břehu. Když jsme došly na Bedřichov ke kurtům, tak tam byla další akce, skočit přes překážky, prolést tunelem a slalom, ten já ale umím paní pod nohama a tak Pája fotil a fotil. Pak už jen zbýval prudký kopec od Lesní chaty v Bedřichově na Královku, ten nám dal ale pořádně zabrat, paní dejchala a já ani nemukla, protože jazykem jsem skoro courala po zemi. Na celou akci dohlížel pánik, abychom se prý neulejvaly, a tak makal statečně s náma. Do cíle jsme dotazili za 4 hod a 7 min. Bezva parta a bezvadný den, pěkně jsme si to užili. V horku vypocené foto zde.

© 2009 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode